02 Alisch - Vskutku hrozný zabiják

Bojová plemena - hladit až do úplného vyhlazení:)

Už pár let mne rozčiluje jedna věc - média, manipulující s masami a masy, manipulovatelné médii. Proč jsou
lidé tak pohodlní a nechají si do hlavy cpát názory cizích? Je opravdu tak pohodlné sedět doma na pohovce,
vyslechnout si ve zprávách jak jsou "bojová plemena" nebezpečná a měl by se už konečně schválit zákon o
jejich totálním zákazu? Vždyť v Americe už to přece schválili. Amerika má všechno lepší, tak je jasné, že
musíme pro vlastní blaho schválit podobný zákon. A kdo nám vlastně předkládá tyto zaručené a nejpravdivější
zprávy? Reportéři, kteří mají sice velký úhel rozhledu na svět, ale co jejich znalosti v oboru kynologie?
Většinou pražádné nebo dost zkreslené.

A co termín "bojová plemena"? Taky pěkná hloupost. Většina "bojových plemen" vůbec nebyla šlechtěna k boji.
A když už, tak k boji se psy, nikoli s lidmi. Zajímalo by mne, kolik propagátorů zákazu bojových plemen ví, že
před samotným zápasem bylo nutné, aby majitelé psů umyli psa protivníka z důvodů bezpečnosti (napouštění srsti
nebezpečnými látkami apod.). Bylo by snad možné, aby úplně cizí lidé myli úplně neznámého psa, kdyby to byl
pes útočící na lidi...horko těžko. Zkuste jít umýt sousedovic Alíka, myslím, že byť by to byla jen čivava,
nepochodíte. Další věcí je fakt, že plemena jako Americký pitbullteriér a ostatní plemena šlechtěná pro psí
zápasy byla velice přísně selektována. Jakýkoliv náznak agrese vůči člověku, znamenal vyřazení z chovu.

Proč je tedy taková panika a nenávist vůči bojovým plemenům? Protože to ten pán v televizi říkal a pán v
televizi má vždycky pravdu. Opravdovější pravdu má už jen Večerníček...slovo Boží. Ale proč jsou ukazovány
reportáže pouze z napadení "bojových plemen"? Protože nikoho nezajímá, že Novákovic čivava už podesáté
pokousala pošťáka. Vždyť je taková malá a roztomilá, ty její zoubečky nikomu neublíží. A že Nemečtí ovčáci
vedou tabulky v počtu napadení člověka? Ale ovčáky má přece každý rád...taky jich je u nás nejvíc.

Otázka je jiná. Čím se provinily Německé dogy, Američtí Stafordširští teriéři, Američtí pitbullteriéři, Brazilští filové, Dobrmani,
Rotwajleři, Rhodéští ridgebackové a ostatní "bojoví psi"? Ničím. Ty medializované příběhy postrádají jednu
velice důležitou věc - popis prostředí v jakém pes žil, jak se s ním zacházelo a co ho k útoku vyprovokovalo.
Věřte nebo ne, luxusní bestii uděláte za jakéhokoliv psa. Stačí neadekvátní výchova v kombinaci s bitím,
podporováním agresivity a nezodpovědnost majitele. Proč se tedy uspávají psi a ne majitelé? Protože je to
snažší a poprava je v ČR nezákonná. Přesto je spousta nezodpovědných majitelů, kteří svého psa dovedou na
cestu agresivity a pes někoho poraní. Odnese to pes a majitel dostane pokutu. Ale silně mne zaráží fakt, že
po měsíci vidím majitele, jak si vykračuje s novým štěnětem ještě většího a silnějšího psa. Až se zase něco
stane, tak se pes uspí, majitel dostane podmínku nebo si půjde na pár let sednout a pak si může pořídit
slona, protože větší pes už není. A majitel pro ukojení svého ega potřebuje něco většího.

A proč ty bestie vlastně útočí? Jen tak pro zábavu, protože se jim někdo nelíbí? Asi ne, nejsou jako my, všemocní
lidé. Proč jsou tak často napadány děti? Vraťme se pár let zpátky do let, kdy jsme tahali kačera a vzpomínejme,
kolikrát nás napadl ten spásný nápad a popadli jsme klacek a běželi s ním lejsknout Žerýka přes nohy, nebo lépe přes
hlavu. A do očí se taky krásně trefuje. Já nevím jak vy, ale já být psem, tak mě to dost vytočí. Děti jsou děti
a u psů nemají bez dozoru co pohledávat. I nejhodnějšího psa naštve, když mu někdo ubližuje a pak už je to všechno
jen akce a reakce. A přiznejme si, že dospělí mají taky někdy nápady, že jeden žasne. Člověk by řekl, že po pubertě
už dospělého nenapadne přijíždět klackem po plotě...omyl:)  A opilí lidé jsou kapitola sama o sobě, stejně jako machři.

Je jasné, že Americký Stafordširský teriér nadělá svým legendárním skusem víc škody než jezevčík, ale počet napadení jezevčíkem a amstafem
je nesrovnatelný. Samozřejmě je mediálně zajímavější případ napadení pitbulem, než ovčákem, ale proč vyvolávat
paniku a všeobecnou nenávist vůči "bojovým plemenům"? Na jednu stranu to hraje do karet politikům. Není nic lepšího,
než když neoblíbený politik XY bude prosazovat zákon o zákazu "bojových plemen", protože většina zblblého obyvatelstva
bude nadšena a politika bude zvedat do nebes. Nehledě na ty paskvily, které se tváří jako návrhy zákonů.

Např.:
K definici nebezpečného psa bych použil vymezení pojmu ze zákona připraveného v minulosti:

nebezpečným psem je pes, který na základě zvláštních znaků, chovu, výchovy nebo výcviku k bojovým účelům,
útočnosti nebo prudkosti nebo jiné srovnatelné vlastnosti ohrožují člověka nebo zvíře; nebezpečný pes je
i pes, který patří do plemene, skupiny psů, jakož i kříženců těchto plemen a skupin, které jsou uvedeny
v příloze tohoto zákona nebo je za nebezpečné označí vyhláškou ministerstvo zemědělství. NEBEZPEČNÝM PSEM
NENÍ zvláštní pes - pes lovecký, slepecký, zdravotnický a služební.

Za nebezpečného psa se považuje jedinec, který je křížený nebo čistokrevný příslušník plemene:
1. Americký stafordšírský teriér
2. Stafordšírský bulteriér
3. Bulteriér
4. Argentinská doga
5. Brazilská fila
6. Dobrman
7. Rhodéský ridgeback
8. Rotvajler

Za nebezpečného psa se považuje i jedinec, který je křížený nebo čistokrevný příslušník skupiny psů, která
je obecně známa jako pitbulteriér.

Podmínky pro pořízení a způsob ohlášení:
Osoba, která by si chtěla pořídit nebezpečného psa by musela splňovat přesně vymezené podmínky,
např. alespoň 18 let, uzavření pojistky kryjící odpovědnost vlastníka zvířete za škody nebo to, že
např. nebyl takový člověk v posledních pěti letech opakovaně trestán za násilnou trestnou činnost.


Jeden zírá, jak tohle mohl splácat člověk se špetkou rozumu. Sám návrh si v mnoha bodech protiřečí.
Např.: Bulteriér je často užíván jako lovecký pes, což nevylučuje, že majitel z něj udělal agresora.
Americký Stafordširský teriér je používán velice často v canisterapii pro svou nehoráznou lásku k dětem.
V Anglii je znám jako "baby dog", což mluví samo za sebe. Takže je to v zásadě zdravotnický pes.
A služební psi...už jen Dobrman, Rotvajler, Americký stafordširský teriér, Brazilský fila a další jsou
nejrozšířenější služební psi.

A skupina obecně známa jako pitbulteriér? To je asi nějaký nový termit. Jaká skupina, snad plemeno.
Dále je zvláštní, že v seznamu jsou pouze psi, kteří byli v reportážích televizních novin o útocích na lidi.
Spousta plemen tam schází, i když má stejnou historii a predispozice k tomu být označena za "bojová plemena".


A teď něco z mých vlastních zkušeností. Sama jsem hrdá majitelka tří plemen, která jsou zařazena na seznamech
"bojových plemen". Můj první pes byl Dobrman. Nádherné ušlechtilé zvíře. Fenka se dožila 13 let, podle přepočtu
byla už stará jak Metuzalém, když mi před pár měsíci zemřela. Hodně jsme se navzájem naučily a vyváděly psí
kusy. Nikdy nikoho nepokousala, její největší prohřešek bylo olizování návštěv, po tom co na ně skočila. Přesto
mi několikrát zachránila kůži. Nezapomenu, jak utíkal ten úchylák, co mě přizval k praktikám pro 12tiletou holku
velice nevhodným. Jak byla Aida hodňoučká, tak uměla vycenit zuby takovým stylem, že mu z toho ihned spadnul:)
Nyní mám fenu Rotvajlera. Hodná, byť trochu svérázná ochránkyně všeho co je "její". Typický Rotvajler, oddaný
a tvrdohlavý až na půdu. Už jde do let, kdy se madam nechce poslouchat na 120%, ale těch 100% pořád stačí.
Nebudu tvrdit, že nikomu nikdy neublížila...ublížila, ale na povel a z velmi prozaického důvodu. A ten třetí klenot
je plemeno Bouvier des Flandres. Chlupatý medvídek v pubertě, která ho ještě dva roky nepustí. Zlatíčko, dokud
nevidí kočku. Když hlídá, tak hlídá. A když štěkne, tak člověku neobeznámenému s hloubkou jeho hlasu tuhne krev
v žilách. Přiznávám že kouše...staré boty a rád se se Sambou přetahuje o deku, samozřejmě ve finále mají oba pár
cárů látky, ovšem ke spokojenosti obou zúčastněných.

Nikdy bych ani jednoho z nich nedala pryč. Jsou to velice inteligentní tvorové, kteří při správné výchově milují
svou rodinu a při vyhrocené situaci by za ni dýchali. Uvědomuji si, jakou zodpovědnost na sebe beru tím, že mám
tato plemena, ale jejich povahy mi to tisíckrát vynahrazují. I když často slýchají "já tě zastřelím" od všech
členů rodiny, nikdo na ně nedá odpustit, přestože u nás bydlí teprv pár měsíců. Při dodržování základních pravidel
nemám důvod si nechat nadávat od neznalých lidí, jak si vůbec dovoluji pustit takové bestie z vodítka (na vlastním
pozemku označeném cedulí:)). Také se dozvídám, že taková "hovada" si pořídí jen zakomplexovaný člověk s narušenou
psychikou. Myslím, že by se dost ulevilo policii a psychiatrům, kdyby narušené lidi hledaly podle plemen, co jim
běhají po zahradě.

Suma sumárum, pokud si jakéhokoliv psa pořídí rozumný sebekritický člověk s dostatečnou dávkou trpělivosti,
určitou dávkou přísnosti a tolerance, vychová psa jak má být. Přísloví "Jaký pán, takový pes" nevzniklo jen tak.
Stačí se podívat po okolí. Pokud se necháme manipulovat médii a zničíme to, co bylo šlechtěno desítky nebo stovky
let, ztratíme zvířata, která jsme sami vyšlechtili pro své potřeby. Pokud nejsme schopni za ně nést odpovědnost,
neměli jsme je šlechtit. Pokud se jednou stane, že nenávist k nim způsobí likvidaci plemene, což není vůbec těžké,
zjistíme, že je postrádáme a nejspíš už je nikdy nedokážeme znovu navrátit.